Pasiv z masivního zdiva? Rozhodně ano!

Zahájení komunikace se západním světem v devadesátých letech přineslo spoustu příležitostí setkávat se s novými technologiemi, postupy, materiály a poznatky. Spolu s nimi se objevilo téma energetických úspor. A nastala doba zateplování.

Vnější zateplování budov je často mylně považováno za nezbytnou nutnost a výrazný bonus při prodeji či koupi nemovitosti. Méně se ale ví, že je to poměrně náročný technologický proces. Má svá úskalí a bohužel vytváří bohatý prostor pro chybná řešení. Projekt zateplení fasády by měl kromě jiného řešit polohu rosného bodu, bohužel to při realizaci bývá vzácnou výjimkou. Odkrytí chybně provedených fasád pak šokuje množstvím plísní, pro které se může stát prostor mezi zdivem a fasádními izolačními deskami optimálním prostředím.

Dalším impulzem pro hledání nových cest k energeticky úspornému bydlení je i fakt, že směrnice Evropské unie předpokládají do roku 2020 snížení emisí oxidu uhličitého o 20 %, což má přímý vliv na zvýšení požadavků v oblasti energetické náročnosti budov. Pro splnění závazků přijala ČR kromě jiného opatření v podobě dotací programu Zelená úsporám. Vyvolají velmi přísné požadavky tohoto programu další nárůst tloušťky izolačních polystyrénových nebo minerálních desek? Snad. Existují však i jiná řešení. Bezriziková.

Přednosti jednoplášťové konstrukce
Jednovrstvým zděním bez zateplení je možné dosáhnout hodnot pasivu a na tento projekt získat dotace. Inovativní tepelněizolační materiály umožňují stavět budovy ve standardu roku 2020, tedy s takřka nulovou energetickou náročností. Jedním z výrobců, který se věnuje trvalému zlepšování svého systému stavebních komponentů Ytong, je Xella CZ.

Jestliže měl Ytong před dvaceti lety součinitel tepelné vodivosti kolem 0,13 W/mK, má dnešní špičkový produkt hodnotu 0,07 W/mK, a to při zachování stejné pevnosti. Je to tedy takřka dvojnásobné zlepšení. V tloušťce 500 mm jsou zdicí prvky Ytong vhodné pro stavbu budov, které splňují požadavky na udělení dotace z aktuálního programu Nová zelená úsporám a mohou stavebníkovi přinést až 390 000 Kč, v případě příznivé orientace budovy dokonce 500 000 Kč.

Pasiv svépomocí a s dotací
Jedním z projektů, který prověřil vhodnost a komplexnost systému Ytong pro stavbu pasivních rodinných domů nebo „takřka nulových domů“, je dvojdomek v Brně-Slatině.

Dvojdomek, který vyrůstá v Brně – Slatině bude vysoce energeticky úsporný. Jednovrstvé zdivo Ytong, známé svou rozměrovou přesností a snadnou opracovatelností, je pro tento způsob výstavby ideálním řešením.

Dvojdomek, který vyrůstá v Brně – Slatině bude vysoce energeticky úsporný. Jednovrstvé zdivo Ytong, známé svou rozměrovou přesností a snadnou opracovatelností, je pro tento způsob výstavby ideálním řešením.

Stavba byla realizována svépomocí, což napovídá, že jednovrstvé zdivo Ytong, známé svou rozměrovou přesností a snadnou opracovatelností, je pro tento způsob výstavby ideálním řešením. Navíc velmi rychlým, výstavba obou budov trvala pouhých šest měsíců. Energie potřebná k vytápění rodinných domů v Brně-Slatině je v obou případech 14 kWh/m² ročně. Celková dotace v rámci programu Zelená úsporám bude dvakrát 500 000 Kč a pokryje 15 % realizačních nákladů.

Nezbytným předpokladem výstavby ve standardu 2020 je nabídka systémových řešení, která vyloučí rizika vzniku tepelných mostů. Zdivo takového domu musí vykazovat nejen potřebný tepelný odpor, musí mít také potřebnou hmotnost, aby odolávalo letnímu přehřívání a tím eliminovalo energeticky velmi náročné chlazení.

Proč je u pasivu důležité zvolit kompletní stavební systém
Jednotlivé komponenty na sebe přesně navazují a své vlastnosti si nechávají i opracování. Výsledkem je homogenní stavba, která splní veškeré uvedené normy a předpoklady. Zde byly pro dosažení hodnot pasivu pro vnější zdivo použity tepelněizolační tvárnice Ytong Thetta o tloušťce 500 mm. Z portfolia téhož výrobce je i střecha, jejíž těžká konstrukce zásadním způsobem přispívá k tepelné stabilitě vnitřního prostoru a podílí se na vysoké odolnosti proti letnímu přehřívání. K dosažení potřebných tepelně technických vlastnosti je doplněna izolačními deskami Multipor, což je vlastně extrémně lehký Ytong. Vnitřní nosné zdi jsou z materiálu Silka tloušťky 175 mm. Tyto zdicí prvky lze používat pro velmi štíhlé a staticky namáhané konstrukce. Zároveň jsou velmi těžké, což přispívá k vysoké tepelné kapacitě zdiva a jeho vynikajícímu zvukovému útlumu.

Výborné výsledky v testech
Vzduchová nepropustnost pláště budovy je dalším důležitým faktorem, který podmiňuje čerpání dotací. Tato vlastnost přímo souvisí s energetickými ztrátami větráním. Zkouška těsnosti se nazývá Blower door test a provádí se po dokončení vnitřních omítek a obkladů, ještě před položením hrubých podlah. Pro dotace v rámci programu Zelená úsporám musí být výsledná hodnota nižší než 0,6 h-1. To znamená, že při přetlaku nebo podtlaku 50 Pa v prostoru celé měřené budovy nesmí během jedné hodiny dojít k objemovým změnám nad 60 %. Při stavbě sledovaných domů byly u jednotlivých budov naměřeny hodnoty 0,20 a 0,22 h-1. Tento vynikající výsledek je kromě jiného způsoben homogenní pórovitou strukturou materiálu Ytong, který nemusí být odlehčen děrováním či otvory.

Prvky uceleného stavebního systému Ytong nesou mnohé žádané vlastnosti. Jednou z nich je i velmi přesná a rychlá práce s nimi.

Prvky uceleného stavebního systému Ytong nesou mnohé žádané vlastnosti. Jednou z nich je i velmi přesná a rychlá práce s nimi.

Celkově je tedy použití tohoto systému stavebních komponentů ekonomicky zajímavé. Jednovrstvé zdění spoří čas i materiál, zde dokonce byla stavba provedena svépomocí. Pasivní dům bude úsporný po celou dobu své životnosti a dalším bonusem je získaná dotace. Tím je projekt ve Slatině inspirativní a dokazuje, že stavění s vyhlídkou k normám roku 2020 směřuje k jednovrstvě a kompletnímu a zároveň jednoduchému řešení.

Petr Mareček
technický poradce ve stavebnictví