Přístup laskavý, nadhled velkorysý

Pasivní domy

I poměrně poučený český stavebník si ještě před několika lety pod pojmem pasivní dům představoval jev tak trochu jako z jiného světa… Třebaže se pasivní domy už běžně stavěly pár kilometrů od našich hranic v Německu a v Rakousku.

Aktuální diskuse na toto téma jsou však v Česku dokonce už i mezi laiky podstatně věcnější. Ale dochází zároveň k jevu, kdy termín pasivní dům bývá často nadužíván a hlavně v rámci reklamních akcí i zneužíván. Ve snaze upoutat a prodat, bývá za pasivní dům u nás nejednou označována rovněž stavba mající do této kategorie hodně daleko. Je to však svým způsobem dobře. Vidíme jasně, že vysoká energetická úspornost se také na zdejších staveništích stala žádanou kvalitou!

Technika energeticky úsporného bydlení je natolik rychle se rozvíjejícím oborem, že znalci v tomto směru neváhají srovnávat s informačními technologiemi! Už i u nás vznikly projekční ateliéry a realizační firmy specializované na tento typ výstavby. Objevují se také první typové a opakované projekty z tuzemské produkce, mnohem vyšší nároky než tomu bylo před časem, provází zájem o nové stavební materiály a komponenty. Roste rovněž poptávka po tomto způsobu výstavby ze strany investorů a zejména povrchně informovaní potenciální stavebníci říkají nahlas a hrdě, že jejich budoucí dům bude rozhodně pasivní!

Vize a realita
Obecně se v případě náročněji posuzovaných staveb pro bydlení vžilo rozdělení do kategorií právě podle míry spotřeby energie potřebné k jejich vytápění. Energeticky úsporné objekty ročně vyžadují kolem 70 kWh/m2 podlahové plochy, nízkoenergetické stavby pouhých 50 kWh/m2 a pasivní domy dokonce jen 15 kWh/m2 (podle některých měřítek 20 kWh/m2). A pro úplnost – ve světě se stavějí a slouží i nulové nebo dokonce plusové domy. Jak prozrazuje název, mají nulovou spotřebu nebo dokonce vykazují energetický přínos.

Pro lepší představu: Běžné nově budované stavby s tepelnou izolací obvodových stěn formou zateplené fasády v síle kolem pěti centimetrů mají spotřebu kolem 100 kWh/m2 ročně, starší nezateplené budovy ještě mnohem více. Podle dostupných statistik je v České republice stále ještě u budov pro bydlení průměrné množství energie potřebné k jejich vytápění ve výši kolem 200 kWh/m2 ročně! Uvědomíme-li si fakt, že se až padesát procent světových energetických zásob spotřebovává právě na vyhřívání či ochlazování budov, přišel celosvětový boom úsporného bydlení pět minut po dvanácté.

Česká republika historicky, ale i v současnosti, rozhodně nepatří mezi země, v nichž by se s energiemi určenými k vytápění zacházelo šetrně. V minulých desetiletích se u nás zvláštní důraz na zateplení budov většinou nekladl, zvýšený zájem o tuto problematiku je možné registrovat až na konci devadesátých let minulého století. Teď už nějakých deset roků se o vysoce energeticky úsporných domech u nás hezky mluví, ale praxe je rozpačitá.

Pasivní i pasivnější
V ČR se pro kategorii pasivní rodinný dům používá jako nejvíce charakteristický parametr měrná potřeba tepla na vytápění čtverečního metru podlahové plochy za rok. Nezbytný je však i parametr vzduchotěsnosti takového domu a dalších několik základních parametrů, ke kterým vede výpočet mnoha dalších „podparametrů“.

Obecně lze říci, že u nás pro pasivní rodinné domy platí mírnější kritérium měrné potřeby tepla na vytápění než například v Německu a většině dalších evropských zemí. Zatím se u nás pojmem pasivní rodinný dům laskavě označují takové rodinné domy, které více či méně správným výpočtem deklarují, že měrná potřeba tepla vyhovuje daným kritériím. Jiná kritéria se však často zcela ignorují. Z jakéhosi evropského hlediska však mezi pasivní domy můžeme řadit jenom ty, které vyhovují všem stanoveným požadavkům.

V čem si u nás přístup k problému zjednodušujeme? Nejnáročnějším kritériem posuzování pasivního domu je splnění parametru vzduchotěsnosti. Podle něho se při stanoveném tlaku a podtlaku nesmí v pasivním rodinném domě za hodinu vyměnit více než šest desetin celkového objemu vzduchu. Toto kritérium splnilo za několik let výstavby takzvaných pasivních domů u nás, pouze několik desítek staveb, což počet skutečných pasivních rodinných domů v ČR silně redukuje.

Druhým nejnáročnějším kritériem je požadavek na minimální povrchovou teplotu v interiéru, zejména u detailů zabudování oken a dveří. To z důvodů, aby nedocházelo ke kondenzaci vlhkosti a následnému vzniku plísní. Toto kritérium platí i pro běžné rodinné domy, ale nesplňuje ho ani většina nízkoenergetických i mnohé pasivní. Bohužel, tato skutečnost redukuje dále dost významně i ty pasivní rodinné domy v ČR, které vyhovují požadavkům na vzduchotěsnost.

Zjištění lehce deprimující
A aby síto náročnosti bylo ještě hustší, těžko může být považován za pasivní rodinný dům takový, který je vytápěn například elektricky, bez obnovitelného zdroje energie. Nebo dům, který nemá otvorové výplně chráněné venkovní clonou proti skleníkovému efektu. A tak dále a tak dále.

Takže se dostáváme k poměrně deprimujícímu zjištění. Skutečných pasivních rodinných domů stojí v České republice zatím jen několik. Doufejme, že desítek, nikoli jednotek kusů. A kouzelné kulaté razítko a podpis Dr. Feista z respektovaného Passivhaus Institutu v německém Darmstadtu, tedy jakýsi punc evropských parametrů, má pouze jeden jediný dům! Tento objekt stojící v Jenišově je také stále jediným českým zástupcem v existující evropské databázi pasivních domů!

Náročnější posuzování kvality rodinného domu nesoucího parametry domu pasivního se v tradičních zemích EU odehrává v úplně jiných hodnotách, než je zvykem u nás. Příkladem může být Rakousko.

Nikde jinde není hustota zastavěnosti území státu domy v pasivním energetickém standardu tak vysoká, jako u našich jižních sousedů. Rovněž nikde jinde není tak precizně propracovaná metodika stavby pasivních rodinných domů. V letošním roce má mít zhruba každý druhý v Rakousku nově postavený rodinný dům parametry pasivního domu! Rakouská společnost pasivních domů a sdružení Pasivní Rakousko jako její partner, trvale usilují o to, aby energeticky efektivní stavby lidé vnímali jako samozřejmost. Mnoho desítek výrobců, dodavatelů, architektů, ale třeba i umělců a vědců, permanentně působí v tomto smyslu na nejširší veřejnost.

Zásluhy osvícených
Také u nás existuje mnoho investorů, projektantů i dodavatelů, kteří mají snahu všechna úskalí spojená s certifikací pasivního rodinného domu poctivě překonávat. Mnoho záslužné práce v oblasti problematiky pasivních domů již u nás vykonalo Centrum pasivního domu a další osvícené organizace i jednotlivci. Bylo by však velmi žádoucí, aby také v ČR vznikl ekvivalent vzpomínaného německého Passivhaus Institutu.

Až jednou začne obdobná instituce fungovat rovněž u nás, přestane být tak jednoduché označovat za pasivní i dům, který nesplňuje ani všechny normy povinné pro domy běžné. Zákazníci budou také moci konečně věřit deklarovaným parametrům nejrůznějších tepelných čerpadel, rekuperací a jiných výrobků často velmi záhadného původu. Pak teprve začne férová soutěž a bude možné porovnávat porovnatelné. Jinak budou levnější a nekvalitní produkty oproti značkovým a certifikovaným ve věčné výhodě. A to vývoj výrazně brzdí.

Přesto všechno… Podržme si při posuzování takzvaných pasivních rodinných domů stavěných v České republice ještě nějaký čas laskavý přístup a velkorysý nadhled. A mějme úctu ke snahám posunout dál nejen očekávané parametry moderního rodinného domu, ale i vědomí lidí, kteří se dobrovolně rozhodují přistupovat k čerpání energií jinak, než jejich okolí. A za pasivní rodinné domy dál považujme i ty, jimž nějaké to kulaté razítko dosud chybí.

Jsou totiž i přes tento hendikep stejně o několik kvalitativních tříd před momentální standardní produkcí tohoto druhu.

(rj) STYL&TIP: Rodinné domy 2013

Jako nulové domy jsou označované budovy, kde solární kolektory, fotovoltaické články, nebo jiné zařízení, zajišťují veškerou energii, kterou dům sám spotřebuje. Plusové domy, u nichž množství vyrobené energie převyšuje vlastní spotřebu, ji dokonce dodávají ve formě elektrické energie do sítě. V Rakousku, Německu, Švýcarsku (odtud je snímek solárního domu vybaveného technologií Jenni), tedy v zemích, které mají oproti nám zhruba dvacetiletý náskok ve vývoji a realizaci nízkoenergetického stavění, vznikla řada obchodních společností s tímto zaměřením.

Je pochopitelné, že množství tepelných ztrát je přímo úměrné velikosti plochy, na níž ke ztrátám dochází. Snahou by tedy mělo být minimalizovat povrch rodinného domu pokud možno co nejvíce. Dům ve tvaru koule je asi utopií, byť i takové lze spatřit. Domů ve tvaru válce je už více, ale pro běžné stavění zůstávají reálnými spíše krychle či kvádr. Moderní pasivní domy s pultovou střechou nízkého sklonu jsou už takovému reálnému ideálu velmi blízko. (Internorm)

Požadavky vedoucí k vytvoření parametrů pasivního domu nikterak neomezují architekturu, ale kladou na investora, projektanta i realizátora pochopitelně vyšší nároky, než stavby běžné. Na čem se v případě nejen pasivního domu rozhodně šetřit nevyplatí, jsou okna. Pasivní dům na snímku jimi vybavila evropská jednička – Internorm. Jako jediný výrobce oken s devíti certifikáty systémů pro pasivní stavby, ukazuje cestu i konkurenci.

Dům jako vystřižený z nabídkového katalogu budoucích stavebních sezón… Ve skutečnosti se v něm bydlí už léta za naprosté spokojenosti právě s jeho energetickou kvalitou. V konfrontaci se současným hlavním proudem ve výstavbě rodinných domů vycházejí pasivní stavby často vítězně zásluhou pravdivého výrazu a ekonomických aspektů. (Internorm)