Náklady investiční versus náklady provozní

Tak jako se mění svět okolo nás, tak se mění i člověk a jeho požadavky na bydlení v rodinných domech, způsob financování, délka výstavby, kvalita bydlení a v neposlední řadě i požadavky na velikost a komfort těchto domů.

Před čtvrtstoletím, po změně společenských podmínek u nás, se noví investoři většinou při stavbě rodinného domu nijak nezamýšleli nad budoucími provozními náklady. Důraz kladli téměř výhradně na náklady investiční, což samozřejmě mělo více důvodů. Jednak nedostatek finančních prostředků a tehdy ještě špatně fungující bankovní sektor, ale také skutečnost, že tehdy byly ceny energií stále ještě nízké a dotované. Po velmi rychlém vyrovnání cen se západními zeměmi se pak začali budoucí stavebníci v mnohem větší míře zajímat o možnosti šetření právě energií. A také o konstrukční systémy domů a jejich technické vlastnosti a tepelné parametry. Cena stavby už u mnoha stavebníků přestala být jediným kritériem. Stala se pouze jedním z více faktorů, které dnes obvykle rozhodují ve prospěch konkrétního návrhu, projektu, stavebního systému a dodavatelské firmy.

Je snadné zbytečně utratit peníze
Po letech hospodářského útlumu, se v poslední době kromě zmíněných požadavků přidaly ze strany budoucích stavebníků také nároky nové. Náhle jsou kladeny například otázky tohoto typu: Jak velký dům potřebujeme? Kolik užitné plochy má mít? Kolik místností je třeba, aby dům poskytl dostatek pohodlí, ale abychom se zároveň nezatížili vysokým úvěrem? Jaké náklady na provoz, tedy především za spotřebovanou energii, budeme muset hradit? Jsou to všechno dotazy prozrazující jistou opatrnost. A pohled do budoucnosti je veden ekonomickými kritérii.

Situace soukromých investorů dnes není lehká a utratit zbytečně mnoho peněz je snadné… V minulosti býval poměr ceny hrubé stavby domu k ceně vnitřního vybavení v poměru zhruba 1:1. Dnes je to skoro 1:3! Důležitým aspektem vývoje se stávají nové způsoby vytápění, sanitární technologie, progresívní elektroinstalace včetně slaboproudé části, náročná vzduchotechnika a mnohá jiná zařízení. Ano, všechny tyto věci zvyšují komfort bydlení. Ale zvyšují také investiční náklady. Přičemž nejdůležitějším faktorem byla, je a vždycky bude především tepelně izolační kvalita celého pláště budovy, jeho vzduchotěsnost a pokud možno i tepelně akumulační schopnost.

Normy neodpovídají době
Vzpomínanou nikoli lehkou situaci soukromých investorů ještě víc komplikuje obtížná orientace v energeticky závislé zemi, kterou naše republika bezpochyby je. Zdejší související normy stanovující energetickou náročnost domů neodpovídají dnešní době a standardům v energeticky vyspělých zemích. Různé dotační akce na úsporu energií nijak neformují kulturu spotřeby energii, jak by se dalo čekat, ale spíše tříbí schopnost vyplňování dotazníků.

O úsporách se hodně píše, ale málo koná. Sám stát své investice ve výstavbě budov zadává podle ceny dodávky a nikoli podle budoucích nákladů na provoz. V mnoha okolních zemích je dnes běžné, že stát investuje pouze do pasivních budov s náklady na vytápění pod 15 kW na čtvereční metr užitné plochy za rok. A takzvané energetické štítky budov se v praxi stávají spíše obchodními případy, než vyjádřením energetické kvality objektu.

Kdyby implementace šetřila energii
Letos v květnu jsem byl hostem sympozia o snižování energetické náročnosti budov, pořádaného v Praze Česko-německou obchodní a průmyslovou komorou. Vystupovali zde mnozí čeští a němečtí odborníci, architekti a zástupci nejrůznějších firem i institucí. Jednalo se nepochybně o velmi zajímavé a erudované diskusní příspěvky, ve stejném duchu se nesla diskuse samotná i následná setkání.

Pasivní dům Abele, postavený nedaleko Prahy. Dům je konstrukčně řešený technologií VELOX. Má zesílenou izolací a odpovídající kvalitu oken, ale především je velmi dokonale proveden ve všech detailech, aby byla zajištěna jeho vzduchotěsnost. Což je jeden ze základních atributů pasivních staveb. Dům vytápí tepelné čerpadlo, větrání je řízené s rekuperací tepla.

Pasivní dům Abele, postavený nedaleko Prahy. Dům je konstrukčně řešený technologií VELOX. Má zesílenou izolací a odpovídající kvalitu oken, ale především je velmi dokonale proveden ve všech detailech, aby byla zajištěna jeho vzduchotěsnost. Což je jeden ze základních atributů pasivních staveb. Dům vytápí tepelné čerpadlo, větrání je řízené s rekuperací tepla.

Celé atmosféře se vymykalo pouze vystoupení jistého českého úředníka – ředitele na téma Implementace evropských směrnic v oblasti úspor energií v budovách. Obsah onoho příspěvku? Letopočty, co, kdy a kde bude, nové plány, jak to všechno provedeme… Fráze, fráze, fráze. Informace sdělená autorem tohoto vystoupení, že u nás aktuálně stavíme 10 až 15 procent budov v pasivním energetickém standardu, je pravdě vzdálena až řádově. Což je řečeno jen velmi mírně. Diskutovat nebylo možné, hrdina této scénky okamžitě odešel ze sálu. Osobně jsem to pochopil jako symbol způsobu, jak se u nás k úsporám v tomto oboru stavíme. Dobré by to snad bylo jen v tom případě, kdyby samotná implementace šetřila energii.

Ve snaze dosáhnout úspor
Jak se tedy ve snahách dosáhnout úsporného provozu z pohledu stavebníka rodinného domu orientovat? Doporučení tohoto druhu mohou mít charakter, dalo by se říci, koncepčně dispoziční a jednak jsou čistě technická. Především bude nezbytné si stanovit základní velikost domu a další zásadní priority. Jiné nároky a potřeby má mladá rodina s malými nebo očekávanými dětmi a jiné starší manželský pár. I menší rodinný dům by měl mít místnost pro druhou televizi, počítač, žehlicí prkno a rozkládací sedačku pro případné návštěvy. Takové univerzálnější pojetí slibuje efektivnější využití této místnosti, než jaké nabízí pouhý dříve často zřizovaný takzvaný pokoj pro hosty. K technickým záležitostem: Co musí architekt umět navrhnout, a stavební firma provést, je zabránění vytvoření případných tepelných mostů, které jsou vždy zdrojem tepelných ztrát. A často bývají ve svém okolí i příčinou vzniku plísní. Pokud jde o okna, je dobré si uvědomit, že stejně jako kvalita oken, je důležité jejich opravdu dobré osazení. Dnes by mělo být také standardem řízené větrání s rekuperací tepla. A dům musí vykazovat dostatečnou vzduchotěsnost, při BlowerDoor testu je žádoucí dosáhnout hodnoty pod 0,5. Na svém dodavateli by měl zákazník vždycky požadovat, že tato zásadní opatření v rámci konstrukčního řešení domu firma zvládá a že už jí provedené stavby z tohoto pohledu obstály.

Izolace, ale i akumulace
Za dostatečnou tepelnou izolaci, ekonomicky i tepelně výhodnou, se dnes považuje hodnota tepelného prostupu konstrukcí v hodnotě 0,15 až 0,13 W/m²K. Přičemž žádoucí je zároveň dostatečná tepelná setrvačnost obvodových stěn. Ty umožňují, především na jaře a na podzim, akumulovat přes den teplo slunečního záření. Večer a v noci je potom toto teplo vyzařováno zpět do obytného prostoru. V létě naopak při zastínění oken lze udržovat ochlazení stěn pro den a vytvořit příjemné klima bez investičně i provozně drahé klimatizace.

Až do tamní krize, jsme v Řecku řadu let stavěli naší technologií VELOX s těžkým betonovým jádrem rodinné domy bez nutnosti instalování klimatizace. A přes počáteční obavy byli, a ještě i dnes jsou, naši zákazníci s tepelným režimem uvnitř svých domovů spokojeni.

Ivan Hoffmann, majitel firmy Hoffmann Chrudim